Základní informace

TEMI je projoekt přírodovědného vzdělávání adresovaný učitelům středních škol a sponzorovaný Evropskou komisí jako součást Sedmého rámcového programu (FP7), kategorie Kapacity, Věda ve společnosti, Koordinační akce.

CIdentifikátor: FP7-SCIENCE-IN-SOCIETY-2012-1

TTéma SiS.2012.2.2.1-1: Podpora akcí týkajících se inovace ve třídě: školení učitelů o badatelsky orientovaných učebních metodách ve velkém měřítku v Evropě.

Cíl a vize

Téma SiS.2012.2.2.1-1: Podpora akcí týkajících se inovace ve třídě: školení učitelů o badatelsky orientovaných učebních metodách ve velkém měřítku v Evropě.

Toto děláme tak, že spolupracujeme s institucemi, které vzdělávají učitele, a s učitelskými sítěmi po celé Evropě, kde chceme implementovat inovativní školicí programy zvané "badatelské laboratoře". Ty jsou založeny na základních přírodovědných konceptech a emocionálně zajímavých záhadách, tedy zkoumání neznáma. Badatelské laboratoře využívají vědce a komunikační profesionály (např. herce, motivační řečníky, atd.) k mentorování učitelů během přechodu k používání bádání ve výuce přírodních věd.

TEMI používá jasnou definici bádání v pojmech sady kognitivních dovedností a snaží se o postupný pokrok, který by žáky tlačil k tomu, aby se stali sebevědomými badateli. Projekt věnuje stejnou pozornost I afektivní stránce učení. Pomůžeme učitelům vypěstovat v žácích hlubokou motivaci učit se tím, že přivedou do popředí pocit záhady, zkoumání a objevování, který leží v jádru veškeré vědecké praxe.

Badatelsky orientovaná výuka přírodních věd

Bádání je definováno jako záměrný proces diagnostikování problémů, kritizování experimentů a rozlišování alternativ, plánování zkoumání, výzkum hypotéz, hledání informací, konstruuování modelů, debatování s vrstevníky a tvoření koherentních argumentů. [...] Badatelsky orientovaná výuka přírodních věd je přístup založený na problémech, sle překračuje ho díky tomu, jaký význam přikládá experimentálnímu přístupu. ("Science Education NOW: A renewed Pedagogy for the Future of Europe", Evropská komise, 2007)

Bádání je pro přírodovědné vzdělávání nesmírně slibné – mohlo by zastavit snižování zájmu žáků o přírodní vědy a matematiku a napomáhat lepšímu přírodovědnému myšlení. Na druhou stranu, vyžaduje výraznou změnu v existující třídní kultuře.

Aby mohlo TEMI efektivně dosáhnout změny, rozhodli jsme se adoptovat perspektivu, která je konzistentní se současným výzkumem, ale zároveň pragmatická pro skutečné kontexty škol. Domníváme se, že nejproduktivnější definicí bádání je "učení, zaměřené přímo na určitou sadu žákovských dovedností". Tyto dovednosti jasně popsala Národní výzkumná rada USA (2000) a jsou konzistentní se zprávou EU (Science Education: NOW), která tvrdí, že bádání žákům umožňuje rozvinout "klíčové intelektuální dovednosti". Pět oblastí badatelské sady dovedností je:

  1. Žáci jsou zaujatí přírodovědně orientovanými otázka
  2. LŽáci dávají při odpovídání na otázky prioritu důkazům
  3. Žáci na základě důkazů formují vysvětlení
  4. Žáci spojují vysvětlení s přírodovědnými znalostmi
  5. Žáci komunikují a ospravedlňují svá vysvětlení před ostatními

Tuto sadu dovedností je možné rozšířit, aby se vzaly v úvahu žákocentrické elementy jiných pohledů. Badatelsky orientovaná výuka totiž není "vše nebo nic" – budeme učitelům pomáhat naučit se, jak posoudit optimální úroveň bádání, která by odpovídala jejich lokální situaci, tedy současným kompetencím jejich třídy.

Co je to záhada?

In s"Záhadou" v přírodovědném vzdělávání rozumíme jev či událost, který v žákovi provokuje napětí a úžas a vytváří emocionálně zabarvený pocit "to chci vědět", který vede ke zvýšení zvědavosti a zahajuje kladení otázek, na něž se má odpovědět pomocí bádání a aktivit pro řešení problémů. Záhada je dobrou záhadou pro třídní bádání, pokud:
  • ji lze vědecky vyšetřit a vysvětlit a pokud je toto vyšetření a vysvětlení v rámci kompetence zapojených žáků
  • poskytuje žákům afektivní zapojení
  • ggeneruje zvědavost a vede k žákovským otázkám
  • "problematizuje" nebo do své odpovědi zapojuje znalosti a badatelské dovednosti
  • pokrývá natolik velkou část celonárodně zhodnocených osnov, aby to ospravedlnilo čas, který se s ní stráví
  • je natolik jednoduchá, aby mohla být "rozpornou událostí" a generovat kognitivní konflikt"
  • čas mezi záhadou a odpovědí je dostatečně krátký (1-2 hodiny)
  • je uvedená pedagogikou, která spoléhá přímo na tuto záhadu
Záhada je špatnou záhadou pro třídní bádání, pokud:
  • poskytuje zapojení pouze pro učitele, ale žáky nezajímá
  • vytváří jen málo zvědavosti a všechnu práci musí odvést učitel
  • odpověd na ni vyžaduje přírodovědné koncepty, jejichž pochopení je pro žáky příliš obtížné
  • je okrajová pro předmětový obsah osnov
  • je příliš komplexní a žáci ji vysvětlují jako "magii" (trik, který není zapotřebí vysvětlovat)

Tým

Projekt TEMI shromažďuje 13 partnerů z 11 zemí z celé Evropy.

Koordinátor

Queen Mary, University of London, UK

Vývoj aplikací a webové stránky

CNOTINFOR, Portugal

Vyhodnocení dopadu

TRACES, France

Propagace, šíření a práce v síti

STERRENLAB, The Netherlands

Centra pro vzdělávání učitelů

Università degli Studi di Milano, Italy

Bremen University, Germany

University of Limerick, Ireland

Sheffield Hallam University, UK

Hogskolen I Vestfold, Norway

University of Vienna, Austria

Leiden University, The Netherlands

Charles University, Czech Republic

Weizmann Institute of Science, Israel